Showing posts with label noise. Show all posts
Showing posts with label noise. Show all posts

Friday, October 31, 2014

Music Friday 31.10.2014: Earthless



Každý, kdo jednou viděl záznam (nepředpokládám, že někdo kdo to čte, tam byl osobně) z Woodstocku 1969 si musel i dost citelně uvědomit, jak daleko může expandovat čerstvě zrozený psychedelický rock. Jeden ze zlomových momentů hudební historie má ale i neuvěřitelně zřetelný dopad na současnou spacerockovou scénu. U amerických kapel to platí dokonce dvojnásob, zvlášť pokud původní kořeny jsou pečlivě oprašovány až po dozrání vůdčích osobností. A těmi jsou v Earthless všichni tři členové, tedy Isaiah Mitchell, Mike Eginton i Mario Rubalcaba.




Smečka ze San Diega se hned první nahrávkou Sonic Prayer (2005) odřízla od tehdy dekadentním punkrockem načichlé lokální scény a vytvořila zcela originální pojetí stoner rocku, ve kterém ale nemalou roli hraje německý krautrock či japonská psychedelie. Album vyšlo na lokálním labelu Gravity a okamžitě vzbudilo pozornost kosmickým zvukem vzdálených vintage planet. I proto byla další nahrávka očekávána s nebývalým zájmem. Dne 8. května vychází Rhythms from Cosmic Sky, obsahující tři skladby o celkové stopáži 46:41 a silou příruční TNT nálože. Nadšení nepropadají jen máničky, které metal nikdy nepřestal a asi ani nepřestane bavit, ale i spousta fanoušků, kteří cítí, že nultá léta potřebují oživení fůzí Hendrixe a nekonečně se vinoucího rytmického vlnění. V tomto světle není nominace na Best Hard Rock Artist v rámci San Diego Awards 2007 zase takovým překvapením.


Earthlesslze vnímat jako živoucí organismus, který ožívá nejenom ve studiu, ale především na pódiích celého světa. Jejich neuvěřitelnou, stupňovanou kadenci podtrhují tlustou čarou dvě živá alba Sonic Prayer Jam (2005) a především Live at Roadburn (2008). Nás čelní střet čeká už tuto sobotu, přičemž páteří bude zřejmě poslední nahrávka From The Ages (2013) doplněná o Sonic Prayer. S hlavou v oblacích se Earthlessnevzdalují od chuchvalců psychedelických riffů, nápaditých bicích a evolujících melodií. Přestože jejich písničky nezřídka trvají víc jak 15 minut, stále dokáží připoutávat pozornost pokrouceně zefektovanými kytarami a důrazem bicích. Přesto dokáží například do Black Uhuru propašovat dekadentní atmosféru 80. let. Vlasaté požehnání, řekli byste. Budiž jim vrchovatě přáno. Kapel, které dokázali vytěžit ze zdánlivé hlušiny zlatý rockový poklad, není rozhodně příliš. A další budou přibývat jen pod mikroskopem hlubšího zájmu...



EARTHLESS (USA, Tee Pee) vystoupí společně s Mobius (SK) dne 1. listopadu v strahovském klubu 007 od 20:00 hodin.




-Max Švarc-


Friday, October 18, 2013

Music Friday 18.10.2013 - Palehorse


Cestou hlukové transformace se vydala smečka londýňanů už před 13 lety. Sestava se v průběhu let měnila, nadšení pro šílený noise porcovaný zkreslenou basovou linkou zůstal. A protože v živé paměti zůstává výplachový sedmičkový set Trencher z dubna 2007, kdy pekelný casio-grind-core rozšmelcoval na padrť představy publika o písňových strukturách, potěší fakt, že jako poslední akvizice Palehorseposílil tahoun Mark Dicker. Ten svojí šílenou vizi rozvíjí dál, jen ho už neobklopují hystericky třeštící nájezdy zběsilé rytmické sekce, ale spíš ho polyká sludgeově se valící aura spolubojovníků v nástrojích.



Aktuální deska Harm Starts Here(2013) podává důkaz, že obskurní zvuk psychopatických fanoušků noisů není jen reliktem minulosti, kdy v polovině 90. let vládli Today Is The Day nebo Man Is The Bastard. Dokonale valící se duo bas, kolapsující bicí a nepopsatelný hrdelní projev evokují předpeklí anebo alespoň hodně pomalé martyrium. Delirický stav hudby však funguje trochu jako katalyzátor pocitů, je v tom více opravdového než přílišně uměleckých eskapádách současné shockwave generace (výjimku tvoří třeba mladá česká parta DROM). Ben, John, Nikolai, James a Mark se psychicky obnažují až pod kůži, přesto neztrácejí nadhled a typický britský humor. Důkazem budiž jejich promofotky. Ehm, promofotky...



Hlubší pohled na jejich oficiální stránky způsobí neznalcům kulturní šok. Obaly nosičů nabízející těžko popsatelnou směs new age, náboženských motivů anebo rozmazané fotky nočních ulic. Jde o tezi antihudebního a naprosto nekonečně hlubokého otročení hlukovému hájemství. Prosté řeč převodníku chaosu do strukturovaného bordelu. Palehorse nabízejí víc než pohodovou show, jsou intenzivní a veškerá jejich snaha je v samé podstatě očistná. Jsou otroky vlastní lásky k hluchotě, a jsem si jist, že budou stejně šťastní, když do tohoto, chomoutu pokleknete i vy v neděli 20. října 2013 s kluky z TJ Praha.

Pomoc vám v tom může i předkapela, kterou nelze z pohledu dlouholetého AmRep fanouška nemilovat, totiž Lyssa.


~Job~